Úvod Informace Přihláška Reference Kontakty
dobrý příd. (2.st lepší, 3.st nejlepší)
  1. mravně vyhovující; řádný, ušlechtilý, čestný (op. zlý, špatný)
  2. vyhovující kladeným nárokům, zvl. pracovním, dovedný, schopný, náležitý, důkladný (op. špatný)
  3. (ve feudální a kapit. společnosti) vyhovující třídně, společensky
  4. vyhovující jakostí (chutí), vhodný pro daný účel; výborný, hodnotný, kvalitní (op. špatný)
  5. (komu; pro koho; k čemu; na co) užitečný, prospěšný, výhodný
  6. (~; komu; pro koho; k čemu) postačující, dostatečný
  7. (~; ke komu; na koho) dobrotivý, hodný, laskavý, vlídný, přívětivý, milý
  8. příznivý, příjemný
  9. ve spoj. s podst. jm. míry má význ. zesilující a vyjadřuje, že jde o její překročení n. nejméně naplnění